Fjordský kůň
Fjordský kůň byl domestikován okolo roku 2000 př. n. l. Relativní izolace Skandinávie přispěla k udržení původního charakteru. Fjord je výrazně primitivní plemeno připomínající koně Przewalského[1]. Dříve je jako jezdecké zvířata využívali Vikingové. Fjord je pravděpodobně předchůdce většiny chladnokrevných koní v Evropě. V Norsku žijí polodivokým životem. Fjordský kůň byl mimo jiné dříve používán i při zápasech hřebců za dob Vikingů. Tyto zápasy nezřídka končily smrtí poražených. Vikingové, ale takto ověřovali zdatnost chovných hřebců. Vikingové rozšířili toto plemeno do Velké Británie, na Island a do Skotska, kde fjord ovlivnil zdejší plemena. Fjordský kůň je označován za jedno z nejčistších a nejstarších plemen v Evropě. Přesto, že se Norsko uvádí jako země původu, pochází toto plemeno zřejmě až z daleké Asie. Do Norska se dostal zhruba před 4000 lety. Jeho název měl několik podob jako např: Nordfjordling, Nordfjordhest, Fjordhest, či Fjordling.
Zachovali si mnoho vlastností divokých koní. Jsou inteligentní, odolní, vytrvalí a silní. Povahou jsou klidní, hodně svéhlaví, trpěliví a také velmi učenliví.Hlava je primitivního typu, krk je krátký a svalnatý. Hřbet je pevný, záď je delší s nízko nasazeným ocasem. Končetiny jsou kratší, pevné a kvalitními kopyty. Srst je plavá, žíně mají charakteristické zbarvení: hříva má uprostřed pruh z černých žíní a po stranách z bílých. Fjordům roste dlouhá splývavá hříva, která se ale velmi často zastřihuje, podle zvyku Vikingů, tak že bílé pruhy jsou sestřiženy zhruba 2 až 3 cm pod hřívu černou. Ocas je kombinací černých a bílých žíní. Na hřbetě je tmavý úhoří pruh a na nohách je zřetelné zebrování. V kohoutku dorůstají výšky 130 – 142 cm. Délka se pohybuje mezi 140 – 150 cm.
